Irský setr
Základní údaje
- FCI Ohaři
- Využití
- Lovecká plemena
- Velikost
- Velká plemena
- Původ plemene
- Irsko
- Výška v kohoutku
- 60 cm
- Hmotnost v dospělosti
- 20 - 25
- Věk
- 13 let
- Délka srsti
- střední
- Péče o srst
- pravidelná
- Vztah k dětem
- velmi dobrý
- Vztah k ost. zvířatum
- velm dobrý
- Náročnost na výchovu
- nenáročný
- Náročnost na pohyb
- náročný
- Vhodné prostředí
- předměstí, venkov
- Využití psa
- společník, lovecký
- Časová náročnost
- půl dne
Povaha plemene
Irský setr je inteligentní, trochu svéhlavý, ale přesto dobře cvičitelný pes. Z hlediska myslivosti je ovšem výcvik trochu náročnější než u ostatních loveckých psů, proto není mezi myslivci tak rozšířen. Přesto je to vynikající lovecký pes s dobrým nosem, výbornou pracovní způsobilostí, vytrvalostí, temperamentem a neutuchající ochotou k práci. Mezi majiteli je oblíbený také pro svoji hravost, přítulnost, laskavost a oddanost. Není agresivní, naopak je mírný, kamarádský a spolehlivý.
Popis irského setra
Irský setr je středně velký pes s váhou 20 až 25 kg a výškou asi 60 cm v kohoutku. Má dlouhou hladkou srst -mahagonové barvy - bez kadeří, vyvážené tělo s úzkou lebkou, dlouhým krkem, hlubokou hrudí a svalnatými bedry. Středně dlouhý ocas nosí v úrovni hřbetu nebo níže. Irský setr se pohybuje volně se vzpřímenou hlavou a v porovnání s ostatními setry působí štíhlejším a ladnějším dojmem. V průměru se dožívá asi 13 let
.
Základní péče o psa
Přestože jde o původně loveckého psa, dá se dobře chovat i v bytě. Názor, že irský setr potřebuje extrémně mnoho pohybu je diskutabilní. Je však nutné pravidelné venčení, alespoň 30 minut ráno a odpoledne, večer pak procházku prodloužíme. Nedoporučuje se mít psa střídavě ve venkovním kotci a doma, protože pobyt venku by pak mohl považovat za trest. Pokud je chován doma, vytvořte mu tichý koutek stranou rodinného ruchu.
Jeho srst potřebuje pravidelně pročesávat a alespoň třikrát do roka trimovat. Jelikož má podobně jako kokršpaněl velké, těsně ke hlavě přiléhající uši, je nutné chlupy kolem vnějšího zvukovodu odstřihávat, aby nedocházelo k zánětům.
Zdroj textu:
Hafíci.cz. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: www.hafici.cz
+ vlastní úpravy